Naši duchovní strážci

V současnosti vidím spoustu příspěvků jak zbohatnout, jak být finančně nezávislý, apod..

Před deseti lety jsem si také přála koupit si byt, mít peníze a být finančně nezávislá. Tvrdě jsem pracovala na tom, abych splatila hypotéku a neměla dluhy. Konečně se mně to podařilo. Zvláštní je, že mě to ani neuspokojilo. Jen na chvíli jsem cítila blaženost z toho, že nemusím nic platit a už si mohu dovolit dělat co mě baví a ne pracovat pro peníze. Ano je to skvělé. Přineslo mně to ale štěstí ? Ne nepřineslo. Lidská mysl chce jen to co nemá. Každopádně na tom není nic špatného. Nicméně mě zaráží kolik takových lidí je. Říkají tomu život v hojnosti a chtějí si koupit drahé šaty, auta, baráky. Co se to s námi stalo ?

Ano z duchovního hlediska můžeme dosáhnout cokoliv. Pokud budeme něco dlouhodobě vizualizovat přejdeme přes časovou smyčku a ono se to splní. Pokud si budeme přát tyhle nízké cíle, jako majetek a hmotné statky, budou nám pomáhat nízký duchovní strážci. Pokud jsme duchovně výše a chápeme již lidské hodnoty, dostaneme se pod ochranu vyšších strážců. Určitě si žádný mnich nepřeje, aby si koupil hodinky Rolexky a novýho Mercedesa. Bohužel v naší společnosti jsou tyhle cíle více normální než sloužit druhým, dát peníze na charitu a nebo myslet na to, že až zbohatnu budu dávat potřebným.

Ano i já chtěla být bohatá a mít hodně peněz. Teď vím, že mně stačí mít kde bydlet, mít dostatek jídla a peníze na moje potřeby. A mezi ně rozhodně nepatří drahé auta, šaty a mercedesy a ani tomu neříkám hojnost. I když vím, že taková hojnost existuje a je dosažitelná. Na co lidem ale budou peníze když nemají zdravé vztahy ? Na co jim budou peníze když je nemohou s nikým sdílet ?

Je tedy potřeba komplexně na sobě pracovat. Být bohatý jak na duchu tak ve fyzickém světě. A věřte mně mercedes Vás šťastným neudělá. Bude to štěstí prchavé a pomíjivé. Ty pravé věci jsou nesmrtelné a můžete si je vzít do hrobu. Je to duševní klid, láska k lidem a duševní vyrovnanost. Je to smíření se nad minulostí, uděláním tečky nad životními prohrami. Odpuštění všem co mně ublížili. Vyléčení se z našich traumat a získání rozhřešení od těch co jsme jim ublížili my.

A hlavně je to dělání něčeho co nás baví a naplňuje. Následováním naší intuice v tom co děláme se staneme  duchovním kanálem našeho vyššího já, které se  skrze nás manifestuje. Když děláme to co máme rádi proudí v nás energie a přichází i hojnost. Náš život je v rovnováze.

Pokud na sobě pracujeme projevuje se to i navenek. Mějme ale prosím ušlechtilé cíle. Ale pokud někdo touží jen po bohatství pozná sám, že mu štěstí nakonec nikdy nepřinese.