Život v kotci

Již rok žijeme s nějakými restrikcemi. Jsou tací, kdo dodržují všechny vládní opatření a tací kdo jsou v tzv. denial, (vytěsnění). Je dokázané, že když je stres nebo jsou restrikce vysoké, člověk se dostane do obranných mechanizmů.

Pojďme se podívat na všechno z výšky ducha. Všichni jsme si zvolili tuto cestu než jsme se narodili. Všichni jsme odpovědní za naše životy a to i karmicky.

Pokud budeme dělat něco co ublíží druhým, tak se nám to vrátí a to několikanásobně. Člověk, který je tedy na nějaké vyšší duchovní úrovni se snaží  chovat odpovědně. Nicméně člověk nízkých vibrací sleduje pouze svoje vlastní dobro.

Pokud by jsme se pohybovali na úrovni vyšší , neměli by jsme  tu ani žádnou pandemii. Všichni by byli maximálně odpovědní. Jenže lidé nejsou dokonalí. Máme tu děti, které za své skutky vědomně nezodpovídají. Máme tu dospívající lidi. Lidi, co se ocitli v úzkých. Ztratili obživu a nebo jsou v dluhové pasti, kvůli opatřením. Všichni jsme od přírody naprogramovaní, abychom přežili. Pokud nemáme co jíst, budeme se snažit chodit do práce, i když jsme např. nemocní. To je zákon přírody.

Proto má přijít stát s logickými opatřeními.  Zařídit testování zdarma všech, jak je to v jiných zemích. Testování lidí ve výrobních závodech. Vymáhat dodržování. Nastavit pravidla, aby se omezovali služby co nejméně.

Stát však přišel s jedinou mimořádnou restrikcí a tím je náš omezený pohyb. Nemůžeme jet na naše chalupy, jsme omezeni v nejzákladnějších svobodách.

Každé krizové situace si vyžadují krizové řešení. Nicméně je tu potřeba zdravá vláda a vzor pro dodržování pravidel. To tu bohužel není.

Objevují se články o naši mentalitě. Jak jsou Češi nezodpovědní a sobečtí. Nicméně my jako montovna Evropy si nemůžeme dovolit kompenzovat tak jako v Německu. Naopak vyděláváme Němcům na kompenzace. A to právě v těch fabrikách, které se tedy nemůžou zavřít.

Omezí se český člověk, který třeba všechno dodržuje a teď si připadá jako v kleci s nejrůznějšími výmluvy, jak to srazí počty nakažených.

Bohužel nesrazí. Je potřeba změnit lidi ve vládě a řešit epidemii systematicky a ne ode zdi ke zdi.

Je mně líto všech lékařů a sestřiček, kteří jsou již za hranou svých fyzických i psychických sil.

Buďme prosím ohleduplní a vzpomeňme si na všechno u voleb. Vše je v našich rukou, nicméně některé omezení se opravdu dodržovat nechtějí. A to vyjet si sám na chalupu a nadýchat se čerstvého vzduchu.

Myslím na Vás a myslete prosím pozitivně. Nebuďte v extrému jako v případě popření a nebo strachu. Strach je náš nepřítel. Je nejlepší brát tuhle situaci stoicky, i když někdy tečou nervi i mně. 🙂